|
| |
|
|
Vývoj injektážních směsí pro dodatečné těsnění sypaných hrází
Michalčíková, Magdaléna ; Klablena,, Petr (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Těsnění písků nebo štěrkopísků chemickými injekcemi je známo a používáno již dlouhou dobu. Chemické injektáže bývají ovšem finančně nákladné, a také použití cementu někdy nevede k žádoucím účinkům, proto je na snaze hledat nové hmoty a metodiky uspořádání injekčních prací. Pro dosažení úspory chemických produktů se do směsí přidává jíl a cement. Jílocementové injekční směsi se používají nejen za účelem toho, že jsou kvalitnější, ale i díky tomu, že takto navržené směsi mají lepší tendenci vnikat do nesoudržných náplavů, které je potřeba dotěsnit chemickou injekcí. Pro další možné snížení ekonomického hlediska směsi je nahrazení klasických jílů. Jako vhodná alternativa klasických jílů je do určité míry využití druhotných surovin. Především se jedná o elektrárenský popílek. V rámci práce se zabývám vhodnosti použití těchto materiálů a zkoumáním jejich vlastností ve směsi. Bylo zjištěno, že při použití elektrárenských popílků docházelo ke zlepšení konzistence čerstvé směsi, snížení množství vodního součinitele a snížení smrštění směsi. Na druhé straně při použití popílků dochází ke zvyšování dekantace, propustnosti atd. V další etapě práce byl zjišťován vliv množství cementu, vápna a ztekucovadel ve směsi. Cílem práce je navrhnout optimální injektáží směs pro dodatečné těsnění sypaných hrází.
|
|
| |
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Machara, František ; Němec, Josef (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
městský blok určený zadáním pro studii na stavbu nového Slovinského národního divadla se nachází přímo v centru města Lublaň. Vnitroblok se otevírá prolukou do přilehlého parku Zvezda kterým probíhá jedna z městských os tvořících kompozici města. Tato kompozice byla započata již v dobách starověkého Říma, kdy zde bylo zbudováno římské vojenské castrum. Právě osa lemující původní hranici tohoto historického útvaru, jenž je stále velmi dobře patrný, prochází přibližným středem proluky a celého řešeného území, což nakonec zcela zásadně ovlivnilo celý ,,můj“ návrh..
|
|
|
Studium vývoje krátkodobých pevností betonů za nízkých teplot
Ďurnek, Jan ; Louda,, Pavel (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem vývoje pevností betonů v tlaku za nízkých teplot. Obsahem teoretické části jsou shrnuty veškeré dostupné informace o cementech, zejména pak o vlastnostech cementů využívaných pro výrobu betonů v České republice. Další kapitoly se věnují plastifikačním a superplastifikačním přísadám, které urychlují tvrdnutí a tuhnutí betonové směsi. Určitá část je vyhrazena samotným urychlovacím přísadám. V praktické části je zpracován vliv jednotlivých teplot na zrání betonové směsi, zejména na pevnost betonu v tlaku po 1,2, 7 a 28 dnech. Závěr práce obsahuje zhodnocení naměřených výsledků.
|
|
|
Tvorba mnichovského malíře Jana Polacka v kontextu dobové výtvarné produkce v Bavorsku a možný ohlas v českém malířství kolem roku 1500.
NAUŠ, Stanislav
Již čeští historikové umění předchozího století při výzkumu pozdně středověkého uměleckého materiálu správně rozpoznali, že centrem kulturních vlivů, odkud české výtvarné prostředí přijímalo inspiraci, bylo Bavorsko. Především bývá zdůrazňován význam Norimberku (okruh Hanse Pleydenwurffa, Michaela Wohlgemutha či Albrechta Dürera), podunajských měst (Albrecht Altdorfer, Rueland Frueauf) či Švábska. Díky uvedeným preferencím zůstává výtvarná tvorba v jiných bavorských městech upozaděna. Uvedené konstatování platí i pro Mnichov, rezidenci hornobavorských vévodů. Role Mnichova jako kulturního a uměleckého střediska je připomínána především v souvislosti s tvorbou malířských dílen v polovině 15. století (Gabriel Angler, anonymní osobnosti, např. Mistr Nesení kříže z worcesterské sbírky, Mistr Velkého Ukřižování ve Frauenkirche). Ač umělecké zakázky z první poloviny 15. století nelze často spojit s tvorbou žádného konkrétní-ho malíře, v české historiografii rezonují jako možný inspirační zdroj intenzivněji než pra-menně doložitelný Jan Polack, nejvýznamnější malířská osobnost působící v Mnichově na přelomu 15. a 16. století. S jistotou je známo, že Polackova dílna vytvořila oltářní retábl pro benediktinský klášter Weihenstephan, jak vyplývá z účetních záznamů. Na základě formální analýzy byl Ernstem Buchnerem, dlouhodobým ředitelem Bayerisches Nationalmusea, Polackově tvorbě připsán rozsáhlý ouvre zakázek. Předkládaná práce se z těchto připsaných prací blíže soustře-dí na retábl pro kostel františkánského kláštera, pro svatopetrský farní kostel a pro kapli Blu-tenburg. Vedle objasnění ikonografie jednotlivých výtvarných programů shrne DP nejdříve názory literatury na rekonstrukci a zaměří se na otázku provenience, včetně vyjádření názorů na aktuální prezentaci. Pro snazší pochopení základních charakteristik Polackovy tvorby a pro naznačení ko-řenů, z nichž mohla vycházet, budou vybrané obrazy z jeho dílny srovnány s malířským vyjá-dřením předchozí (Mistr Velkého Ukřižování ve Frauenkirche) i současné generace (Wohlgemuthův, Katzheimerův okruh,). Stranou nelze ponechat ani poučení grafickou produkcí (Mistr E. S., Martin Schongauer), kterou Polack patrně znal a dokázal s ní svébytně pracovat, jak dokládají analogie v jeho tvorbě. Cenným příspěvkem a jistou rehabilitací Polackovy tvorby v českém kontextu bude kapitola věnovaná umělecké reprezentaci Černínů z Chudenic a Švihovských z Rýzmberka, kteří udržovali s mnichovským dvorem diplomatické kontakty. Již Jaroslav Pešina upozornil na analogie oltářního retáblu z Chudenic k mnichovské výtvarné produkci, aniž ovšem shledal hlubší inspiraci Polackovou tvorbou. Jiní autoři upozornili na reminiscence Polackovy tvorby v deskách z kostela v Doudlebech. K dalším anonymním tvůrcům, kteří byli bavorským umění sledovaného období nejví-ce zasaženi, patří Mistr litoměřického oltáře, u něhož je zdůrazňována především znalost Frueaufovy tvorby. Aniž by se autor DP pokoušel zpochybňovat tyto závěry, poukáže, že v novodobé zahraniční historiografii není již význam tzv. podunajských měst tolik reflektován jako v době Pešinova výzkumu. Tvorbu Mistra litoměřického oltáře přinejmenším s Polackovými zakázkami spojuje jeden z nejrozsáhlejších pašijových cyklů (litoměřický ol-tář), vykazující několik společných formálních i ikonografických znaků.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj injektážních směsí pro dodatečné těsnění sypaných hrází
Michalčíková, Magdaléna ; Klablena,, Petr (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Těsnění písků nebo štěrkopísků chemickými injekcemi je známo a používáno již dlouhou dobu. Chemické injektáže bývají ovšem finančně nákladné, a také použití cementu někdy nevede k žádoucím účinkům, proto je na snaze hledat nové hmoty a metodiky uspořádání injekčních prací. Pro dosažení úspory chemických produktů se do směsí přidává jíl a cement. Jílocementové injekční směsi se používají nejen za účelem toho, že jsou kvalitnější, ale i díky tomu, že takto navržené směsi mají lepší tendenci vnikat do nesoudržných náplavů, které je potřeba dotěsnit chemickou injekcí. Pro další možné snížení ekonomického hlediska směsi je nahrazení klasických jílů. Jako vhodná alternativa klasických jílů je do určité míry využití druhotných surovin. Především se jedná o elektrárenský popílek. V rámci práce se zabývám vhodnosti použití těchto materiálů a zkoumáním jejich vlastností ve směsi. Bylo zjištěno, že při použití elektrárenských popílků docházelo ke zlepšení konzistence čerstvé směsi, snížení množství vodního součinitele a snížení smrštění směsi. Na druhé straně při použití popílků dochází ke zvyšování dekantace, propustnosti atd. V další etapě práce byl zjišťován vliv množství cementu, vápna a ztekucovadel ve směsi. Cílem práce je navrhnout optimální injektáží směs pro dodatečné těsnění sypaných hrází.
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Machara, František ; Němec, Josef (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
městský blok určený zadáním pro studii na stavbu nového Slovinského národního divadla se nachází přímo v centru města Lublaň. Vnitroblok se otevírá prolukou do přilehlého parku Zvezda kterým probíhá jedna z městských os tvořících kompozici města. Tato kompozice byla započata již v dobách starověkého Říma, kdy zde bylo zbudováno římské vojenské castrum. Právě osa lemující původní hranici tohoto historického útvaru, jenž je stále velmi dobře patrný, prochází přibližným středem proluky a celého řešeného území, což nakonec zcela zásadně ovlivnilo celý ,,můj“ návrh..
|
host ::
RSS.